+420 777 553 220

+420 495 532 233

Monday, Tuesday 08:00 - 18:00
Wednesday 10:00 - 18:00
Thursday, Friday 08:00 - 18:00
Saturday, Sunday, Holidays 09:00 - 16:00

PAPOUŠEK

Veterinární zákroky

  • určení pohlaví – nejspolehlivější jsou testy DNA z krve ( zasíláme do Genservis, Brno nebo Genexone, Olomouc)
  • zajistíme vyšetření na cirkovirus, dříve zvaný jako PBFD( Laboklin, SRN)
  • endoskopické vyšetření vzdušných vaků
  • zákroky v inhalační anestezii isofluranem + O2
  • podávání tekutin u větších druhů intraoseální infuzí pomocí inf. pumpy

Poradíme s výběrem papouška a doporučíme, jaké testy jsou vhodné před koupí.

Důležité – používáme speciální testy na biochemické vyšetření krve pro ptáky – na vyšetření stačí pouhých 0,1 ml krve.

Neotálejte s návštěvou veterináře při nechutenství a netečnosti papouška – onemocnění u nich probíhají velmi rychle, zejména pokud se jedná o sepsi čili otravu krve!!!

Ošetřujeme i volně žijící ptáky!!!

Co možná nevíte?
Nalezená mláďata volně žijících druhů nechte na jejich místě, pokud nejsou viditelně zraněná. Jejich rodiče o nich vědí a přijdou je nakrmit

BIOLOGIE

Kostra

Existuje 333 druhů papoušků, od drobounkých papoušíčků, kteří nejsou větší než vrabec, až po ary o velikosti orla s rozpětím křídel 1,5m. Navzdory těmto velkým rozdílům ve velikosti mají všichni papoušci velmi podobnou stavbu těla, jejímž základem je lehká, avšak silná kostra. Stejně jako většina ptáků jsou papoušci dobře přizpůsobeni k létání a celý jejich vzhled je zaměřen na co nejefektivnější let. Papoušci však tráví na stromech nebo na zemi stejně tolik času jako létáním, kostra tedy musí sloužit nejen k letu, ale i potřebám extrémně aktivního a šplhajícího živočicha.

V důsledku toho je kostra kompromisem mezi těmito dvěma způsoby pohybu, v obou případech však vyhovuje velice dobře.

Papoušci mají lehké a duté kosti, často naplněné vzduchem, které jsou i přes nízkou hmotnost velice silné.V průběhu evoluce se vypořádali se všemi „nepotřebnými“ kostmi a stejně jako všichni ptáci přišli o zuby. Mnoho kostí je srostlých, jsou tak lehčí, ale přesto si zachovávají sílu potřebnou k letu. Srostlá je i většina kostí na hřbetě, páteř je tedy neohebná, takže působí spíš jako konstrukce trupu letadla, jejíž hlavní funkcí je nést silná křídla.

Na páteři papouška je pohyblivý pouze krk a jeden ocasní kloub. Krk je však ohebný tak, že papoušci mohou dosáhnout téměř na každou část svého těla a probírat si peří. Žebra jsou zavěšena na páteři a nesou silnou prsní kost, neboli sternum, ve tvaru štítu. Relativní velikost a tvar této kosti jsou u ptáků jedinečné.

Díky vyčnívajícímu „kýlu“ poskytuje širokou plochu pro připojení svalstva křídel.

Zobák a dolní končetiny

Počet prstů na horních končetinách se u ptáků snížil na pouhé tři rudimentární články na konci křídel. Ačkoli dolní končetiny papouška vypadají jako poměrně krátké, mají tito ptáci překvapivě dlouhý krok. To jim pomáhá snadno šplhat v korunách stromů. Lebka je velká a nejnápadnějšími znaky jsou velké oční jamky a velká mozkovna. Papoušci jsou při veškeré běžné činnosti odkázáni na svůj zrak. Viditelnou část zobáku tvoří keratin – stejná látka, ze které jsou tvořeny naše vlasy a nehty.

Zobák neustále pomalu dorůstá zevnitř. Zespodu ho nese kost. Při šplhání po stromech ptáci používají zobák jako další „ruku“ pro uchopování všeho možného, což znamená, že papoušci mohou snadno šplhat až na konce větví, aby dosáhli na ovoce, pupeny a semena, aniž by se museli vznášet v jejich blízkosti jako jiní ptáci.

Aby mohli dostatečně pevně uchopit větev, mají všichni papoušci stejný typ nohy. Většina papoušků používá nohy stejně jako my ruce, umí jimi uchopit potravu a manipulovat s ní nebo brát jiné malé předměty a zvedat si je až k zobáku a tam je rozebírat na kousky.

Svaly

Všechny velké svaly ptáka jsou připevněny na kostře, z hlediska pohybu jsou nejdůležitější svaly letové. Zatímco samotná křídla mají pouze malé svaly určené k regulaci letu. Hlavní svaly, které ptáka při letu pohánějí, jsou svaly prsní.Jsou připojeny ke sternu a mají šlachy, které je spojují s křídly. Tyto letové svaly mohou tvořit kolem 30 % hmotnosti ptáka. Svaly ve spodní části páteře umožňují ocasu pohybovat se všemi směry a tím řídit a brzdit, když začne pták přistávat.

Svaly pro chůzi se nacházejí vysoko na noze až nad kolenem. Díky tomu jsou při chůzi v těžišti kráčejícího těla. Kolébavá chůze je u ptáků způsobena neohebnou páteří. Musí proto při chůzi přenášet celou svou hmotnost na každou nohu při každém kroku, aby dobře udrželi rovnováhu.

Dalším důležitým svalem je samozřejmě srdce, které se nachází mezi žebry mírně vlevo. Srdce ptáků pracuje mnohem rychleji než lidské. Dokonce i v klidu pracuje srdce malého papouška tempem asi 140 tepů za minutu, tedy dvakrát rychleji než nám. Během letu je to však až asi 1000 tepů za minutu. Ptáci musí být schopni zvednout a svěsit pera z mnoha důvodů, například kvůli tepelné regulaci a předvádění se před ostatními ptáky. U báze většiny per v kůži se nachází bezpočet drobných svalů. Někteří papoušci, například kakaduové, mají velké chocholky, které umí postavit pomocí svalů upnutých na čele za nosními otvory. Papoušci mají v zobáku velkou deformační sílu, kterou potřebují pro louskání tvrdých semen a ořechů a hloubení hnízdních dutin ve stromech či měkkých horninách. Ačkoli zobák k vážným potyčkám používají zřídka, může se stát hrozivou zbraní, cítí-li se pták ohrožen. Papoušci jsou pak schopni usmrtit jiné ptáky.

Peří

Zatímco mnoho zvířat má srst a šupiny, peří mají pouze ptáci. A to za účelem letu. Kromě toho, peří také působí jako vysoce účinná izolační vrstva, která pomáhá ptákům udržovat velmi vysokou teplotu jejich těla. Peří také ptákům dává typický aerodynamický tvar těla, který výrazně redukuje odpor větru během letu. Mezi vědci již řadu let probíhá spor o to, zda se peří u ptáků vyvinulo až potom, co se stali „teplokrevnými“ živočichy, nebo v době, kdy ještě měli šupiny jako plazi a byli „studenokrevní“. Oba tyto „vynálezy“ přírody se nicméně mohly vyskytovat současně.

Peří je tvořeno keratinem, tedy stejnou látkou, z níž je tvořen zobák ptáků. Papoušci mají jemnou obdobu podsady savců, měkké prachové peří, a dále i peří vlasové a peří štětinové kolem očí a nosních otvorů. Největší část peří však představují velká obrysová pera pokrývající tělo a samozřejmě velké letky na křídlech a ocasu. Většina papoušků má devět až deset primárních letek, jedná se o největší pera na okraji křídel, která jsou připojena k horní končetině. Dále mají 12 sekundárních letek připojených k předloktí. Ocas obvykle tvoří 12 letek.

Papoušci tráví mnoho času probíráním svého peří. V přírodě se za deště většina papoušků řádně vykoupe, což je také velmi důležité pro udržování peří v dobrém stavu. Papoušky chované v zajetí, je třeba často postřikovat jemnou mlhou z čisté vody, což nahrazuje každodenní „sprchu“, kterou by si jinak dopřávali ve volné přírodě. Hlavní letky jsou extrémně pevné a ve struktuře křídla nápadně tuhé. Pera mají omezenou životnost a musí se pravidelně obnovovat. Papoušci obvykle přepeřují jednou za rok a tento proces trvá u velkých ptáků déle než u malých druhů. Žako šedý nebo amazoňan potřebují ke kompletní výměně peří sedm až deset měsíců, menším papouškům, například agapornisům nebo korelám, postačí dva až tři měsíce. Někteří větší ptáci, například arové nebo kakaduové, potřebují k plnému přepeření víc než jeden rok. Papoušci tak v podstatě přepeřují po většinu času.

CHOV

Chov různých druhů papoušků se ve většině případů liší. Každý druh je jinak náročný a má jiné požadavky na chov.

Co mají však společné je, že jsou všichni velmi společenští tvorové.

Ve volné přírodě žijí buď v hejnech nebo v párech. Proto je velmi dobré, pořádně si rozmyslet, jestli budete mít dostatek času, se Vašemu papouškovi věnovat. To platí v případě, že Váš papoušek bude chován samostatně.

  • Základní nutností co potřebujete k chovu papouška je klec, která musí být dostatečně velká a prostorná. Velikost se odvíjí od druhu papouška.
  • Klec by měla obsahovat dvě misky, jednu na krmivo a druhou na vodu.
  • Na dno klece můžete umístit větší misku s vodou, v které se bude papoušek koupat. Na dno klece je dobré umístit vhodnou podestýlku, třeba dřevité peletky, nebo můžou být i noviny. Klec by měla být 1 stranou u stěny a částečně by měla poskytnout i výhled z okna. U aktivních papoušků je vhodné umístit klec do centra všeho dění, naopak bázlivý papoušek bude raději v klidné části bytu.
  • Lze mít i druhou klec, která slouží ke spaní. Papoušek by měl spát 12 hodin!!
  • Většina papoušků velmi ocení, když jim dáte přímo do klece budku na spaní. Měla by se podobat běžné hnízdní budce, avšak musí mít velký vstupní otvor. Měla by být o něco větší, než její budoucí uživatel a dostatečně velká, aby se uvnitř mohl pohodlně otočit.
  • Další nutné vybavení klece jsou bidýlka. Nejvhodnější jsou z přírodních materiálů, která jsou dostatečně tenká, aby je papoušek mohl sevřít všemi prsty.

Do klece opatřete nejrůznější hračky, které můžete koupit a nebo i sami vyrobit. Nejvhodnější opět z přírodních materiálů, jako je třeba rafiové vlákno, dřevo, palmové listy, sisál, bavlna. Jsou různé druhy hraček pro papoušky, závěsné, úchytné apod. Jako hračky lze použít větve s listy, papírové podšálky, dřevěné ústní lopatky, vatové tampony, starý telefonní seznam apod. Každý papoušek by měl mít hračky 4 druhů – na zobání, na šplhání, na nohy a na objevování. Nepoužívejte hračky z umělých materiálů (nylon) – často dojde k zaškrcení a následné odúmrti končetiny. Pozor na pozinkovaný plech a dráty v kleci – bezpečný je jedině nerez. Často se stává, že papoušek o hračky po čase přestane mít zájem, proto je dobré hračky obměňovat za jiné. Zábava je pro papouška velmi důležitá, proto ho každý den pouštějte ven z klece. Vzhledem k aktivnímu způsobu života nelze očekávat od papouška, že mu bude stačit klec nebo bidýlko, když ho pustíte ven. Aktivitu je nutné pozitivně podporovat, aby pták měl zajištěno prostředí plné různých podnětů.

O papouška se musí pečovat: zastřihávání drápků a zobáku, vše dle potřeby. Každodenní rosení papouška vodou z rozprašovače je též namístě. Zlepší se tím stav peří. Pokud Váš papoušek není na rosení zvyklý, začněte s velmi krátkými dobami a v následujících dnech je prodlužujte, dokud papoušek zcela nepromokne. Ve volné přírodě jsou promočení téměř každý den.

Z důvodu bezpečnosti papouška je vhodné si pro něj pořídit přepravku, když třeba někam cestujete a nebo k návštěvě veterináře.

Očekávejte dlouhý věk: další vlastnost, která je pro papoušky charakteristická je to, že většina druhů se dožívá vysokého věku, který je často srovnatelný s průměrnou délkou života člověka. Na rozdíl od jiných domácích zvířat papoušci své majitelé pravděpodobně přežijí-zejména střední a velké druhy.

U druhů jako je žako šedý, amazoňan, arové a kakaduové, dosahuje délka života 50-60 let.
Dokonce i menší druhy, například papoušek žlutotemenný nebo senegalský, mohou žít přes 25 let.

Zodpovědní majitelé, kteří již dávno nejsou nejmladší, se musí poohlédnout po někom, kdo se o papouška postará, až oni nebudou moci.

Papoušci nejsou „bezúdržboví“! Abyste udrželi se svým papouškem dobrý vztah, musíte se vynasnažit o jeho výcvik, aby od vás přijímal některé základní požadavky nebo „povely“. Protože papoušci jsou velice chytří a učenliví ptáci, učí se velmi rychle. Často se však chovají jako rozpustilé děti a tak se často dostanou do potíží. Musíte si uvědomit, že papoušek vůbec není zvíře, o které se nemusíte příliš starat. Má-li se mu dařit dobře, bude třeba, abyste s ním Vy a Vaše rodina trávili každý den poměrně hodně času. On bude naopak potřebovat trávit hodně času mimo svou klec, aby byl ve Vaší společnosti. Pokud se papouškům nedostává potřebné pozornosti, může u nich snadno dojít k problematickému chování, například nervozita, agresivita nebo škubání peří a to se řeší velmi obtížně.

Nejčastější druhy papoušků:

Andulka vlnkovaná

výskyt Austrálie – aktivní milý společník, celosvětově nejoblíbenější, mají však genetické dispozice k řadě onemocnění a nádorům

Korela chocholatá

výskyt vnitrozemí Austrálie – inteligentní, velmi oblíbená

Rosela pestrá

výskyt Jižní Austrálie,Tasmánie

Alexandr malý

výskyt savany Afriky,Indie,Srí Lanka

Agapornis fisheri

výskyt Tanzánie – velmi milý společník, vytváří si vazbu na člověka i jiné papoušky, v chovné sezoně může být agresivní.

Eklektus různobarvý

výskyt území Austrálie, Nová Guinea, Indonésie – nutná socializace, jinak se bojí nových situací, často si ničí peří, samice často napadají samci.

Amazoňan žlutokrký a modročelý

výskyt Jižní Amerika - tyto dva druhy amazoňanů lze dobře odchovat v zajetí, jsou velmi oblíbení pro svou schopnost mluvit a zpívat, oblíbený je i pro svou povahu a schopnost napodobovat.

Kakadu žlutolící

výskyt Austrálie, je zařazen mezi ohrožené druhy CITES. Mazlivý, mluví málo, hlučnější, často agresivní, hodně prachové peří – riziko pro alergii.

Kakadu molucký

výskyt Austrálie

Žako šedý

výskyt střední Afrika – nejchytřejší ze všech papoušků, velmi citlivý psychicky, často jsou nervózní, fobie, oštípávání peří.

Žako liberijský

výskyt střední Afrika

Lori mnohobarvý

výskyt Austrálie, východní Indonésie – nádherné zbarvení, hodně výkalů v důsledku krmení nektarem, velmi ostrý zobák způsobuje velmi bolestivé zranění.

Kakariki rudočelý

výskyt Nový Zéland, je zařazen mezi ohrožené druhy CITES.

Aratinga sluneční

výskyt Jižní Amerika – nádherný, inteligentní, ale velmi hlučný, nemluví

Ara ararauna

výskyt Jižní Amerika, většina lidí není schopná tyto ptáky chovat, protože jsou velcí a velmi hluční, běžná domácnost nemůže jejich potřebám nikdy vyhovovat. Jsou velmi inteligentní, vyžadují výcvik a hru, aby se jejich energie správně nasměrovala.

Ara arakanga

výskyt Jižní Amerika, je zařazen mezi ohrožené druhy CITES.
Pyrura - menší a klidnější než aratingové.
Neofema – tichý, klidný, jednoduchý na péči, ale nevytváří si vazbu na člověka.

Pro začátečníky doporučujeme kanárky, andulky, agapornise, korely, neofemy, obecně malé a střední druhy.

Před zakoupením papouška si zjistíme, jestli papušek o kterého máme zájem, má testy PBFD(circovirus) + chlamydióza.

CITES ( Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora)

  • vstoupil v platnost roku 1975
  • pod CITES spadá 44 druhů papoušků

VÝŽIVA

Strava Vašeho papouška by měla být velice pestrá a výživná, měla by co nejvíce odpovídat přirozené stravě ve volné přírodě. Nevhodná strava je velmi častou příčinou onemocnění.

Proto je nutné si zjistit, odkud Váš papoušek pochází a co spadá do jeho jídelníčku.

Papoušci jsou přizpůsobeni k přijímání potravy, která má vysoký obsah tuků nebo cukrů a vezmou si ji daleko ochotněji, než jiné druhy krmiv.Ve volné přírodě potřebují spousty potravy s vysokým obsahem cukrů a tuků jako zdroj energie pro stovky kilometrů nalétaných za potravou každý týden.V zajetí však papoušek nic takového, jako vysoký objem pestré potravy nepotřebuje. Vzdálenosti, které u vás doma nalétá, jsou krátké a nadbytek kalorií tak nemá kde spálit.

Dva základní typy jsou směsi semínek a dále granule. Ze směsi semínek si papoušek vybírá většinou jen některý druh, nejčastěji olejnatá semínka (hlavně slunečnici) nebo oříšky. Dno klece je pak pokryté rozházenými semínky. U granulí je strava slisovaná, takže papoušek si nemůže vybírat jen to, co mu chutná. Proto je zajištěna skutečně vyvážená strava. Zavedením granulí se podařilo odstranit velmi časté zdravotní problémy jako je odvápnění kostí, deformace a zlomeniny kostí, deformace zobáku, záněty prstů, ztučnění jater, průjmy, špatná kvalita a vybarvení peří.

Do obvyklého jídelníčku papoušků spadají různé druhy ořechů např. para ořechy, mandle, lískové oříšky, vlašské ořechy, burské oříšky a pekanové oříšky.

Vzhledem k jejich tučnosti by se měly podávat papouškovi v omezeném množství.

Další oblíbená strava papoušků je čerstvé ovoce a zelenina např. hroznové víno, jablka, banány, mrkev, salát, řepa, celer, brokolice, granátová jablka a další.

Pozor však na avokádo, to je pro papoušky toxické!!!!

Samozřejmě důležitou složkou potravy jsou máčené luštěniny a semena např. hrách, fazole, cizrna , slunečnicové semínko.

Také obilniny, tedy pšenice, oves, proso, rýže a kukuřice. Existují i druhy papoušků, kteří se živí výhradně nektarem.

Existuje několik druhů krmných směsí pro papoušky, avšak je nutné pečlivě vybírat ty kvalitnější ( Harrison’s). Největší výhodou granulí je rozdělení podle velikosti, věku a potřeby papouška.

Krmivo Harrison’s, které si u nás můžete zakoupit, je vysoce kvalitní strava pro papoušky všech druhů a věkových kategorií. Vyrábí se několik typů tohoto krmiva. Adult Lifetime Coarse Grind, Adult Lifetime Fine Grind, Adult Lifetime Super Fine Grind – všechny tyto typy jsou určeny pro každodenní krmení dospělým ptákům k zachování dobré zdravotní kondice. Ptákům chutná zejména díky přírodnímu ořechovému aroma a chřupavé struktuře.

Harrison’s vyrábí i krmivo s vysokým obsahem bílkovin tj. High Potency Coarse Grind, High Potency Fine Grind, High Potency Super Fine Grind – tyto granule jsou určeny pro mláďata, ptáky v období hnízdění a přepeřování. Pokrývá zvýšenou potřebu proteinů, tuků, vitamínů, minerálních látek a stopových prvků v náročném období. Dále vyrábí směsi pro ruční dokrmování a trávicí enzymy pro mláďata i dospělé ptáky. Recovery Formula – Směs pro ruční krmení mláďat malých pěvců od prvního dne odstavu a pro dospělé silně kachektické a nemocné papoušky.

HBD’s Avian Enzyme – Doplněk stravy pro papoušky, holuby a jiné ptáky s poruchami trávení. Neonate Formula – směs pro ruční krmení mláďat papoušků po dobu prvních 3 týdnů života po vylíhnutí a pro střední a větší druhy pěvců od vylíhnutí do odstavu. Také pro dospělé lehce hubené a nemocné papoušky. Juvenile Formula – Směs pro ruční krmení papoušků po 3. týdnu života do odstavu. Také vhodné jako podpora trávení pro dospělé ptáky.

Nutností je každý den papouškovi dávat čerstvou vodu, kterou by měl mít neustále k dispozici.

Nevyvážené, nekvalitní nebo špatně zvolené krmivo pro Vašeho papouška se může projevit na jeho zdraví!(špatná kvalita a vypadávání peří, špatný vývoj kostry, přerůstání zobáku, průjmy, ochrnutí, tukové nádory aj.).

Proto je dobré konzultovat stravu Vašeho papouška s chovatelem nebo veterinárním lékařem.

Co by v papouškově výživě nemělo chybět, je grit.(Což jsou drobné kaménky, které potřebuje papoušek k dobrému trávení).

PREVENCE

Prvotní je kvalitní péče, která se týká jak výživy, tak i chovu a socializace papouška.

Jak už zde bylo řečeno, je důležité se papouškovi dostatečně věnovat, tak předejdete psychickým poruchám, jako je například: agresivita, destruktivní okusování, štípání, škubání peří, nadměrný hluk, nervozita.Většina papoušků potřebuje víc výcviku než většina psů a koček!!

Základem dobrého zdraví Vašeho papouška je kvalitní výživa a hygiena. Po zakoupení je dobré nechat papouška prohlídnout u nás na klinice, popřípadě i konzultace chovu, výživy apod.

Nejlepší výživou jsou granule značky Harrisons!

Jak si koupit papouška ?

Ideální je koupě papouška od chovatele, který má omezený počet mláďat jen několika druhů. Zkušený chovatel nemá velké papoušky ve stejném zařízení s malými papoušky (tj.andulky, korely, agapornisové) z důvodu rizika přenosu infekcí. Takový chovatel Vám prodá již odstavené, ručně dokrmené mládě, které je zvyklé na kompletní stravu, ne na semena.

Mládě od takového chovatele bude mít provedené testy na určité nemoci ( PBFD a chlamydiózu).

Každý papoušek vydává nějaké zvuky, což může vadit někdy vadit sousedům.

Předčasně odstavená mláďata jsou později náchylná na stres a mají problémy se změnou stravy. Minimální doba karantény po zakoupení je 30 dnů, lépe však 45-60dnů.

Vyšetření při zakoupení zahrnuje klinické vyšetření a dále dle situace ( vyšetření krevního obrazu, biochemické vyšetření, výtěry z dutiny ústní a z kloaky a vyšetření trusu na parazity).

Nedoporučujeme koupi neodstavených mláďat, velmi levných či darovaných papoušků ( obvykle mají závažné psychické a nebo zdravotní problémy).

Pro začátečníky doporučujeme kanárky, andulky, agapornise, korely, neofimy, obecně malé a střední druhy.

NEJČASTĚJŠÍ ONEMOCNĚNÍ

Herpesvirus – tzv. Pachecova choroba – připravuje se vakcína. Příznaky tohoto onemocnění se objevují náhle. Onemocnění způsobuje hepatitidu. Většina nemocných ptáků umírá.

PBFD (papouščí onemocnění zobáku a peří) toto onemocnění je způsobeno virem z rodu circovirus, způsobuje příznaky u mladých ptáků, k nakažení dochází nejčastěji během období růstu ptáka. Prach peří postižených ptáků je vysoce infekční, naopak stolice méně. Virus způsobuje ztrátu peří, se zastavením růstu nového peří. Virus také snižuje produkci rohoviny v zobáku a může infikovat i kostní dřeň.

Aspergillosis (mykóza) toto plísňové onemocnění napadá plíce a vzduchové vaky a je nejčastější příčinou dyspnoe ( ztížené dýchání) a způsobuje ztrátu hmotnosti u papoušků. Je časté u ptáků, kteří jsou stresováni, mají nevyváženou dietu a kteří jsou v kontaktu s znečistěným prostředím.

Otrava jídlem - avokádo, po pozření těžkými kovy – zinek, olovo, mince, části klece nebo hračky.

Otrava teflonem - nejčastěji při výskytu papouška v kuchyni.

Škubání peří - souvisí s psychickými problémy.

Hypokalcémie – chybná výživa, nedostatek vápníku v krmivu.

Hypovitaminóza – chybná výživa, nedostatek vatamínů v krmivu.

Stres – může být způsobený změnou prostředí, majitele, nedostatkem odpočinku aj.

Chlamydióza = psitakosis – je to zoonóza ( choroba přenosná na lidi ). Toto onemocnění je vždy spojené s papoušky. Může postihovat i jiné druhy ptáků, zvláště domácí kachny a holuby. U papoušků způsobuje několik forem. První je bez příznaků – papoušci jsou přenašeči. Druhá forma způsobuje hepatitidu, dýchací potíže, úbytek váhy a depresi. Třetí forma je jednostranný nebo oboustranný zánět spojivek.

Opening hours

Monday 08:00 - 18:00
Tuesday 08:00 - 18:00
Wednesday 10:00 - 18:00
Thursday 08:00 - 18:00
Friday 08:00 - 18:00
Saturday 09:00 - 16:00
Sunday 09:00 - 16:00
Holidays 09:00 - 16:00

Contact

Veterinary Center VIVA

Medkova 1723/6
Hradec Králové 50002

tel. +420 495 532 233
tel. +420 777 553 220

Partner

 

card file

KARTOTÉKA
připravujeme.